Převzetí nových evropských směrnic o zadávání veřejných zakázek do našeho právního řádu

Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku Evropské unie publikovány směrnice, které regulují oblast veřejných zakázek v členských státech EU, konkrétně se jedná o Směrnici o zadávání veřejných zakázek (nahrazující Směrnici 2004/18/ES), Směrnici o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (nahrazující Směrnici 2004/17) a nově i Směrnici o udělování koncesí.

S ohledem na skutečnost, že směrnice vstupují v platnost dvacátým dnem po jejich vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tedy od 17. dubna 2014, je Česká republika povinna, jakož i ostatní členské státy, do 17. dubna 2016 převzít nová pravidla do vnitrostátního právního řádu.

Vnitrostátní právní úprava musí obecně respektovat základní zásady vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství, zejména zásadu transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a vzájemného uznávání, a to i pro ty vztahy, které nejsou právními akty ES přímo upraveny (například podlimitní zakázky).

Níže uvádím příklady,  co by nám mohly změny přinést.

Kvalifikační předpoklady dodavatele

Nově se sice může zadavatel rozhodnout zda nejprve prozkoumá a vyhodnotí nabídky a teprve následně třeba pouze u vítězné ověří kvalifikace, ale umožňuje se také vyloučení nezpůsobilých dodavatelů např. z těchto důvodů:

  •  pokud  může  veřejný  zadavatel  vhodnými  prostředky
    prokázat,  že  se  hospodářský  subjekt  dopustil  vážného
    profesního pochybení, což zpochybňuje jeho důvěryhodnost;
  • pokud  se  hospodářský  subjekt  v  rámci  dřívější  veřejné
    zakázky,  dřívějšího  smluvního  vztahu  s  veřejným  zadava­
    telem  nebo  dřívější  koncesní  smlouvy  dopustil  závažných
    nebo  trvalých  pochybení  při  plnění  zásadního  požadavku,
    jež  vedly  k  předčasnému  ukončení  této  dřívější  veřejné
    zakázky,  náhradě  škody  nebo  jiným  srovnatelným  sankcím;

Změna smlouvy (zadávání víceprací)

Smlouvy  na  veřejné  zakázky  a  rámcové  dohody  mohou
být  změněny  bez  nového  zadávacího  řízení  v  souladu  s  touto
směrnicí  například v  těchto  případech:

a)  pokud  změny,  bez  ohledu  na  jejich  peněžní  hodnotu,  byly
upraveny  v  původní  zadávací  dokumentaci  v  jasných,  přes­
ných  a  jednoznačných  ustanoveních  o  změnách,  jež  mohou
zahrnovat ustanovení o  úpravě  cen  či  opčních  právech. Tato
ustanovení musí  upravovat rozsah  a  povahu možných změn
a  opčních  práv,  jakož  i  podmínky,  za  nichž  mohou  být
uplatněny.  Nemohou  však  stanovit  změny  ani  opční  práva,
které  by  měnily  celkovou  povahu  veřejné  zakázky  nebo
rámcové  dohody;
b)  u  dodatečných  stavebních  prací,  služeb  nebo  dodávek
původního  dodavatele,  které  jsou  nezbytné  a  které  nebyly
zahrnuty  v  původní  veřejné  zakázce,  jestliže  změna  dodava­
tele:

i)  není  možná  z  ekonomických  nebo  technických  důvodů,
jako  jsou  například  požadavky  na  zaměnitelnost  nebo
interoperabilitu  se  stávajícím  zařízením,  službami  nebo
instalacemi  pořízenými  v  rámci  původní  veřejné
zakázky,  a
ii)  způsobila  by  veřejnému  zadavateli  značné  obtíže  nebo
výrazné  zvýšení  nákladů.
Cenový  nárůst  však  nesmí  překročit  50 %  hodnoty  původní
veřejné  zakázky.  Je-li  provedeno  několik  po  sobě  následují­
cích  změn,  použije  se  toto  omezení  pro  hodnotu  každé
změny.  Cílem  těchto  po  sobě  následujících  změn  nesmí
být  obcházení  této  směrnice;

c)  pokud  jsou  splněny  všechny  tyto  podmínky:
i)  potřeba  změny  byla  vyvolána  okolnostmi,  které  veřejný
zadavatel  jednající  s  náležitou  péčí  nemohl  předvídat,
ii)  změna  nemění  celkovou  povahu  veřejné  zakázky,
iii)  cenový nárůst  nepřekročí  50 %  hodnoty  původní  veřejné
zakázky  nebo  rámcové  dohody.  Je-li  provedeno  několik
po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro
hodnotu  každé  změny.  Cílem  těchto  po  sobě  následují­
cích  změn  nesmí  být  obcházení  této  směrnice;

2.  Smlouvy na veřejnou zakázku je rovněž možné měnit bez
zahájení nového zadávacího řízení podle této směrnice, a aniž je
nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4
písm.  a)  až  d),  pokud  je  hodnota  změny  nižší  než  obě  násle­
dující  hodnoty:
i)  finanční  limity  stanovené  v  článku  4  a
ii)  10 % hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky
a  15 %  hodnoty  původní  veřejné  zakázky  na  stavební  práce.
Změna  však  nesmí  změnit  celkovou  povahu  veřejné  zakázky  či
rámcové  dohody.  V  případě,  že  je  provedeno  několik  po  sobě
následujících změn,  bude  hodnota  stanovena  na  základě  kumu­
lativní  hodnoty  těchto  po  sobě  jdoucích  změn.

Podpora dělení veřejných zakázek na menší celky a přímé platby subdodavatelům:

…  Zadávání  veřejných  zakázek  by  mělo  být  uzpůsobeno
potřebám  malých  a  středních  podniků.  …Za  tímto  účelem
a  v  zájmu posílení  hospodářské  soutěže  by  měli  být  veřejní
zadava­telé  vybízeni  zejména  k  tomu,  aby  rozsáhlé  veřejné
zakázky  rozdělovali  na  části.  Toto  dělení  by  mohlo
probíhat na množstevním základě, díky čemuž by rozsah
jednotlivých  veřejných  zakázek  lépe  odpovídal  kapacitě
malých  a  středních  podniků,  nebo  na  základě  kvalita­
tivním  a  v  návaznosti  na  jednotlivá  dotčená  odvětví
a specializace, aby mohl být obsah jednotlivých veřejných
zakázek  lépe  uzpůsoben  specializovaným  oborům
malých  a  středních  podniků,  nebo  v  návaznosti  na
různé  následné  fáze  projektů.
Rozsah  a  předmět  daných  částí  by  měl  bez  omezení
stanovit  veřejný  zadavatel,  jenž  by  měl  v  souladu
s  příslušnými  pravidly  pro  výpočet  odhadované  hodnoty
veřejné  zakázky  rovněž  mít  možnost  zadat  některé  části,
aniž  by  se  použila  pravidla  stanovená  touto  směrnicí.
Veřejný  zadavatel  by  měl  mít  povinnost  posoudit  vhod­
nost  rozdělení  veřejných  zakázek  na  části  a  zároveň  mít
i  nadále  možnost  samostatně  rozhodovat  na  základě
jakýchkoli  důvodů,  jež  považuje  za  relevantní,  aniž  by
podléhal  správnímu  nebo  soudnímu  dohledu.
Rozhodne-li  veřejný  zadavatel,  že  by  rozdělení  veřejné
zakázky  na  části  nebylo  vhodné,  měly  by  samostatná
zpráva  či  zadávací  dokumentace  obsahovat  nástin  hlav­
ních  důvodů  rozhodnutí  veřejného  zadavatele.  K  těmto
důvodům  může  například  patřit  to,  že  veřejný  zadavatel
v  takovém  rozdělení  spatřuje  riziko  možného  omezení
hospodářské  soutěže,  popřípadě  riziko,  že  se  plnění
veřejné zakázky příliš prodraží nebo bude příliš technicky
náročné,  nebo  že  by  potřeba  koordinovat  jednotlivé
zhotovitele  daných  částí  mohla  vážně  ohrožovat  řádné
plnění  veřejné  zakázky.
Členské  státy  by  měly  mít  i  nadále  možnost  jít  v  úsilí
o  usnadnění  účasti  malých  a  středních  podniků  na  trhu
veřejných  zakázek  ještě  dále,  a  to  rozšířením  oblasti
působnosti  pro  povinnost  zvážit  vhodnost  rozdělení
veřejných  zakázek  na  části  i  pro  menší  veřejné  zakázky,
požadavkem,  aby  veřejní  zadavatelé  odůvodňovali
rozhodnutí  o  nerozdělení  veřejných  zakázek  na  části,
nebo  stanovením  povinnosti  za  určitých  podmínek
veřejnou  zakázku  na  části  rozdělit. 

Za  stejným  účelem by  členské  státy  rovněž  měly  mít
možnost  stanovit mechanismy  pro  přímé  platby  subdodavatelům. …

Mimořádně nízké nabídkové ceny

Bohužel pramálo se změnilo v oblasti mimořádně nízkých nabídkových cen, kdy směrnice sice nadále umožňují vyloučit dumpingové uchazeče, ale zadavatelé nemají stanoven jednotný postup a tak je jejich chválihodná aktivita většinou neúspěšná. V této souvislosti ČKAIT ve svém stanovisku k věcnému záměru nového zákona navrhuje aby stanoveny konkrétní podmínky pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a alespoň na zkušební období navrhuje zavést vzorec využívající Slovenská republika v zákoně č. 25/2006:

(4) Ak boli predložené najmenej tri ponuky od uchádzačov, ktorí spĺňajú podmienky účasti, ktoré spĺňajú požiadavky verejného obstarávateľa alebo obstarávateľa na predmet zákazky, mimoriadne nízkou ponukou je vždy aj ponuka, ktorá obsahuje cenu plnenia, ktorá je najmenej o

a) 30 % nižšia, než priemer cien plnenia podľa ostatných ponúk,

b) 15 % nižšia, než je cena plnenia podľa ponuky s druhou najnižšou cenou plnenia a zároveň

c) 15 % nižšia ako predpokladaná hodnota zákazky, ak je vyjadrená konkrétnym číslom.

Možnost hodnotit organizaci, vzdělání a zkušenosti členů týmu určeného k plnění veřejné zakázky, pokud na kvalitu plnění mohou mít významný dopad

…Je-li pro úroveň plnění veřejné zakázky významná kvalita
zapojených  pracovníků,  měli  by  veřejní  zadavatelé  mít
také  možnost  užít  jako  kritérium  organizaci,  kvalifikaci
a  zkušenosti  pracovníků  přidělených  k  plnění  dotčené
veřejné  zakázky,  neboť  to  může  mít  dopad  na  kvalitu
plnění veřejné zakázky a v důsledku též na ekonomickou
hodnotu  nabídky.  K  tomu  může  dojít  například  u  veřej­
ných  zakázek  na  takzvané  intelektuální  služby,  jako  jsou
služby  konzultační  nebo  architektonické.  Veřejní  zadava­
telé  využívající  této  možnosti  by  měli  vhodnými  smluv­
ními  prostředky  práva  zajistit,  aby  pracovníci  přidělení
k  plnění  veřejné  zakázky  skutečně  splňovali  stanovené
normy  kvality  a  aby  mohli  být  nahrazeni  pouze  se
souhlasem  veřejného  zadavatele,  který  ověří,  že  náhradní
pracovníci  dosahují  rovnocenné  úrovně  kvality. …

A stručně další změny

  • Směrnice dále upravují nový typ zadávacího řízení – tzv. inovační
    partnerství. Jeho cílem je vývoj inovativního produktu, který
    není  dostupný  na  trhu,  a  jeho  následný  nákup.  Inovační
    partnerství  je  rozděleno  do  několika  fází.  Zadavatel  pro
    každou  z fází  stanoví  určité  cíle,  kterých  mají  dodavatelé
    dosáhnout.  Na  základě  postupu  a  při  zohlednění  plnění
    stanovených  cílů  se  může  zadavatel  po  skončení  každé
    fáze rozhodnout inovační partnerství ukončit.
  •  Mnohé  hospodářské  subjekty,  a  zejména  malé  a  střední
    podniky, spatřují vážnou překážku své účasti v zadávacích
    řízeních  v  administrativní  zátěži  vyplývající  z  toho,  že
    musí  předkládat  značný  počet  osvědčení  nebo  jiných
    dokumentů,  jež  souvisejí s  kritérii  pro  vyloučení  a  výběr.
    Omezení  takových  požadavků,  například  na  základě
    využití  jednotného  evropského  osvědčení  pro  veřejné
    zakázky sestávajícího z aktualizovaného vlastního prohlá­
    šení, by mohlo vést k  významnému zjednodušení výhod­
    nému  jak  pro  veřejné  zadavatele,  tak  pro  hospodářské
    subjekty.
  • Nová směrnice rozšiřuje možnosti jednání o nabídkách také
    pro veřejné zadavatele

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*