Pozemky neznámých vlastníků získá stát. Jsou jich stovky

Třebíčsko – Téměř 1 300 případů neznámého vlastníka pozemku objevil stát na Třebíčsku. Parcelám chybí v katastru nemovitostí buď jméno majitele, nebo údaj, který brání jeho plné identifikaci. Pokud se o pozemky nepřihlásí, připadnou státu.

Více jak třetina nepřesností na Třebíčsku se nachází v katastrálním území Oponešic. U několika pozemků či jejich podílů je uvedeno pouze jméno vlastníka, další údaje chybí. Nejčastějším příjmením je v oponešickém případě Rada a Doležal. „Já ty lidi vlastně vůbec neznám. Rada mi vůbec nic neříká, Doležalová se jmenovala jedna paní za svobodna, co se k nám před časem přivdala, pochází ale od Jemnice, takže to bude nejspíš jen shoda jmen,“ řekl starosta Jaroslav Moltaš. Výměra katastru Oponešic je asi 517 hektarů, pozemky, u kterých státu chybí údaje o vlastnících, častěji však spoluvlastnících, dávají dohromady téměř 90 hektarů. „Velkou část, asi 20 hektarů, u nás obdělává Zemědělské družstvo Budkov. Pravděpodobně se spojím s jejím předsedou a budu ho o tom informovat, stejně jako jsme informovali občany na úředních deskách,“ připomněl oponešický starosta.

Zatímco příjmení nevypovídají o vlastnících téměř nic, u křestních jmen je to přesně opačně. Je mezi nimi Ludvík, Maxmilián, Rudolf nebo Leopoldina. „V sousedním Budkově je zámek, který dnes slouží jako dětský domov. V minulosti tam žil hrabě Salm a je možné, že za nějaké služby ty pozemky někomu daroval, nebo ti lidé, kteří jsou u nich uvedeni jako vlastníci, jsou přímo jeho potomci, žijí třeba v Rakousku a ani o tom neví,“ zamýšlel se starosta Moltaš.

Jména připomínají šlechtu a emigranty

Této verzi nahrává i fakt, že ve velké většině pěti set oponešických případů jde o drobné podíly. Nejčastěji o dvanáctiny, čtrnáctiny i několik šestadvacetin. „Vypadá to na pozůstatek nějakého dědického řízení, právě při nich se pozemky takto drobí a drobí,“ mínil soukromý zemědělec z Oponešic Jaroslav Benda. Podle něj se krom dědictví mohlo jednat i o přenechání pozemků šlechtou lidem, kteří pro ni pracovali. „Po roce 1918 se začaly rušit šlechtické tituly a pozemky se takovým rodům odebíraly. Oni to řešili tak, že je třeba po hektaru, po dvou darovali. Dodnes jsou v katastru pozemky vedené podle přídělového plánu, což s tímhle souviselo. Nevím ale přesně, jakým způsobem se to dělo, možná to bylo nařízeno i nějakým zákonem,“ podotkl.

Nejčastější zdroje chyb a nedostatků v katastru nemovitostí pochází podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových z období 1948 až 1992, kdy začal platit nový katastrální zákon a fungovat současný katastr nemovitostí. „V padesátých letech totiž byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Po několika letech se však stav bez evidence nemovitostí ukázal jako neudržitelný, a tak byla zavedena nová, která je však pro současné potřeby nedostačující,“ vysvětlila ředitelka brněnského pracoviště úřadu pro zastupování státu Lenka Taie Kolaříková.

Podstatnou část pozemků s neurčitým vlastníkem tvoří parcely nebo jejich části, které byly součástí dědictví po emigrantech. Pokud se právoplatní vlastníci o majetek nepřihlásí do konce roku 2023, připadne státu. „Je to odpovědnost každého vlastníka. Pokud ale bydlí někde jinde, neměla by ho hledat obec, i když to po nás naštěstí nikdo nechce, ale třeba policie nebo přímo úřad pro zastupování státu,“ mínil starosta Oponešic Moltaš. Podle Jaroslava Bendy přichází od státu takováto výzva poměrně pozdě. „Je to samozřejmě dobře, že se to vyřeší, od roku 89 ale už uplynulo čtvrt století, v roce 2023 to bude skoro 35 let. Stát by se měl spíš postarat, aby se všude provedly pozemkové úpravy. To je z hlediska hospodaření největší problém,“ dodal.

Autor: Kamil Černý

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*